Poradna pro odborníky

Smí se octenisept^® používat k péči o pupečník?
Ano. V multicentrické studii podporované srbským Ministerstvem zdravotnictví bylo octeniseptem® ošetřeno asi 1700 novorozenců. Přípravek se setkal s dobrým ohlasem. Neobjevily se případy, že by pupečník během aplikace vyschnul. ²⁷

Smí se octenisept^® používat k péči o vstup žilního katétru?
Ano. Jako antiseptikum na rány se octenisept® hodí k antiseptické péči o vstup do kůže. octenisept® zároveň materiál katetru a sondy nerozleptává. Pokud je zajištěno, že přípravek může volně schnout, poškození materiálu je v praxi vyloučeno. Zbytky se eventuálně dají po době kontaktu odstranit sterilní utěrkou.

Je octenisept^® vhodný k ošetření rozsáhlých ran během operace?
Ano. octenisept^® je schválen k podpůrnému ošetření ran bez udání velikosti rány. Jelikož octenidine není přes ránu prakticky vstřebáván, lze jej také použít k povrchovému ošetření velkých ran (např. popálenin), aniž by pro pacienta představoval systémové riziko.

Jsou octenisept^® a octenilin^® wound irrigation solution schválený k výplachu dutiny břišní?
Ne. Kvůli kontraindikacím je použití všech přípravků na bázi octenidinu vyloučeno.

Smí se přípravky obsahující octenidine používat na chrupavku?
Ne. Přípravky s kationickymi přísadami, jako například octenidine, by se neměly používat na intaktní, vitální, chrupavkovitou tkáň. Toto omezení se netýká ran
s odhalenou kostí.

Smí se octenisept^® používat v genitální oblasti?
Ano. Pro genitální a vaginální antisepsi (např. před urologickými a gynekologickými zákroky) je octenisept^® indikován.

Smí se octenisept^® používat v dutině ústní?
Ano. octenisept^® je schválen jako lék k profylaktické léčbě a snížení množství mikrobů v dutině ústní před chirurgickými zákroky, např. trháním zubů. Tady octenisept^® dosáhl poměrně většího snížení množství bakterií než např. chlorhexidin nebo PVP-jód. ²⁸

Smí se octenisept^® používat k dezinfekci zvukovodu?
Ano. Vnější ucho včetně zvukovodu se da zahrnout do rozsahu použití octeniseptu^® k dezinfekci. Je nutné se ujistit, že ušní bubínek je intaktní, jinak je třeba dávat pozor, aby se lék nedostal do středního ucha. Použití ve středním uchu je kontraindikováno.

Smějí se octenisept^® a octenilin^® wound irrigation solution před použitím zahřívat?
Ano. octenisept® a octenilin® wound irrigation solution se dají zahřát na tělesnou teplotu (např. za pomoci ohřívače lahví na dětskou stravu). Takové opatření zabraňuje možnému narušení hojení rány kvůli chladovému stimulu. Ohřáté roztoky jsou také pro pacienta příjemnější. Teplota musí být v každém případě před
podáním a použitím na pacientovi zkontrolována.

Smí se octenisept^® ředit?
Ne. octenisept® je schválený hotový přípravek, který by se neměl ředit, jelikož je to antiseptikum. K oplachu rány (např. při čištění a dekontaminaci a během výměny krytí) a vakuové terapii s instilací se dá použít octenilin^® wound irrigation solution.     

Jak dlouho se smí octenisept^® používat?
U octeniseptu® je maximální schválená doba užívání 14 dní. Po tuto dobu se předpokládá nepřetržité každodenní opakované užívání. Přípravek se obvykle nepoužívá každý den a aplikace je omezena např. na výměnu krytí. V těchto případech je delší užívání možné. Na vyžádání je k dispozici klinická studie aplikace u chronických vředů po dobu dvanácti tydnů. ²⁹

Má octenisept^® také čisticí účinky nebo je výlučně antiseptický?
octenisept^® má také čisticí účinek. Přípravek obsahuje malé množství povrchově aktivního zvlhčujícího činidla (surfaktantu), které snižuje povrchové napětí. Tím je povrch rány navlhčen rovnoměrně a podporuje tak čištění. Pokud se má rána pouze vyčistit, doporučujeme octenilin® wound irrigation solution, který má zvláště nízké povrchové napětí.

Může octenisept^® způsobit nerovnováhu elektrolytů v okolí rány a tím poruchu hojení rány?
Ne. I když octenisept^® není izotonický, neočekává se, že by Hlavní soli a elektrolyty v ráně byly negativně ovlivněny. Narušení hojení během opakované, dočasné aplikace nebylo dosud hlášeno. Každodenní použití na chronické rány po dobu několika týdnů také nemělo, ve srovnání s Ringerovým roztokem, za důsledek žadné problémy s hojením. Ve skutečnosti pravě naopak: při léčbě octeniseptem® byla granulace dokonce podpořena. ²¹

Musí se octenilin^® gel na rány po určité době odstranit?
Ne. Avšak rána by měla být při každé výměně krytí vyčištěna.Takto budou odstraněny i jakékoliv zbytky gelu.

Může octenisept^® narušit biofilm rány?
Ano. Octenidin dokaže narušit biofilm a zabít bakterie v biofilmu. Tuto vlastnost lze potvrdit na modelech a v praxi. ^{16, 17, 18, 19, 20}

Představuje Octenidine nějaké riziko z hlediska toxicity?
Toxikologicky byl Octenidine rozsáhle posuzován a nepředstavuje žádné riziko z hlediska akutní, subchronické a chronické toxicity, karcinogenity, vlivu na reprodukci, či podraždění.

Je Octenidine účinný proti multirezistentním kmenům (MDRO)?

Ano. Octenidine je účinný proti množství patogenů rezistentních na více léků (MDRO) (např. Staphylococcus aureus rezistentní na více léků (MRSA), enterokoky rezistentní na vancomycin (VRE), organismy s rozšířeným spektrem β-laktamazy (ESBL)). V žádné studii se rezistentní kmeny nelišily od citlivých kmenů stejného typu bakterií. V této době nebyl žádný případ rezistence na Octenidine hlášen. ^{3, 4, 6, 15} Tato zjištění in vitro jsou potvrzena klinickými zkouškami s octeniseptem® při dekontaminaci pacientů. ¹⁴

Byly pozorovány alergické reakce na přípravky obsahující Octenidine?
Pouze v ojedinělých případech byly hlašeny kontaktní alergické reakce. Ve vztahu k častosti užívání byly tyto velice vzácné a pouze ve výjimečných případech připisovány Octenidinu.

Dostanou se přípravky obsahující Octenidine při ošetřování ran do krve?
Ne. Pokud jsou přípravky používány tak, jak je určeno, tj. aplikovány povrchově k antisepsi a vyplachováni ran, neočekává se, že by se do tkáně nebo do krve mohlodostat toxikologicky relevantní množství složek přípravku. Nebyly hlášeny žádné systemové vedlejší účinky.

Je octenisept^® cytotoxický?
Ne. octenisept^® je od roku 1995 schválen jako léčivý přípravek k podpůrné léčbě ran. Stejně jako svou účinností, vyniká také velmi dobrou místní snášenlivostí. V předklinických a klinických studiích neměl přípravek při správném užívání proti buňkám a tkáním žádný nežádoucí účinek. Vlastnost „cytotoxicity“ vyplývá hlavně ze studií v buněčné kultuře (tj. in vitro) a na klinickou aplikaci se da přenést pouze do určité míry. V buněčné kultuře se tyto negativní účinky Octenidinu nebo octenisept^® projevují proti izolovaným buňkám, pravě tak jako u polyhexanidu a PVP. Avšak pokud jde o mikrobiální aktivitu, je tato cytotoxicita méně zřetelná u Octenidinu. ²¹ Pro osvětlení rozporu mezi výsledky testů buněčné kultury a dobrou snášenlivostí v klinické praxi byly provedeny další klinicky zaměřené testy na tkáňových kulturách. Tady bylo zjištěno, že Octenidine silně působí na buňky a bílkoviny, v tomto pořadí. Vzniklé komplexy snižují cytotoxicitu, aniž by zároveň oslabovaly antimikrobiální ú činnost. ²² V předklinické studii vlivu na hojení ran byla prokázána dobrá snášenlivost octeniseptu®.²³ Pro tento účel byly uměle vytvořené, standardizované rány na mladých prasnicích denně ošetřovány octeniseptem^® nebo Ringerovým roztokem po celkovou dobu 28 dní. Ve výsledku se doba hojeni ran mezi těmito dvěma skupinami nelišila. Nebyl zjištěn žádný rozdíl v tkáňové kompatibilitě mezi octeniseptem^® a Ringerovym roztokem. Tyto výsledky jsou potvrzeny klinickými studiemi ²⁴ a dlouhodobým užíváním octeniseptu^® u nejrůznějších typů ran. Ani hojení popálenin nebylo používáním octeniseptu® nepříznivě ovlivněno. ²⁵ Ve zkratce lze konstatovat, že cytotoxicita octenisept^® zjištěna u buněčných kultur je klinicky irelevantní, pokud je přípravek používán tak, jak je určeno.

Je potenciálně možná interakce octenidine s jiným léčivem ?

Áno, octenidine se nesmí kombinovat s přípravky na báze PVP jódu, protože dochází k silné interakci obou léčiv, hnědé až hnědofialové barevné reakci na kůži a eliminování účinnosti u obou léčivých látek.

Jaký typ krytí je vhodný použít při léčbě ran přípravky obsahujících Octenidine?

Octenidine je kompatibilní s jakýmkoliv typem krytí, i s krytím obsahujícím stříbro .

Zdroje:
1 IMS Health: DKB Verbrauchsdaten; 12/2014
2 HAESLEROVÁ, E. (E.D.): Prevence a léčba tlakových vředů: Rychlá referenční příručka. National Pressure Ulcer Advisory Panel, European Pressure Ulcer Advisory Panel a Pan Pacific Pressury Injury Alliance. Cambridge Media: Osborne Park, Austrálie; 2014
3 AL-DOORI, Z. a kolektiv (2007): Nízkoúrovňové vystavení MRSA octenidinu nevyvolává rezistenci. Journal of Antimicrobial Chemotherapy 59, 1280–1282
4 GORONCY-BERMES, P. a kolektiv (2013): Antimikrobiální účinnost antiseptik na rány proti bakteriím produkujícím rozšířené spektrum beta-laktamázy. Wound Medicine 1, 41– 43
5 Empfehlung der Kommission für Krankenhaushygiene und Infektionsprävention (KRINKO) beim Robert Koch-Institut (RKI), „Hygienemaßnahmen bei Infektionen oder Besiedlung mit multiresistenten gramnegativen Stäbchen“. Bundesgesundheitsblatt 2012, 55, 1311–1354
6 AMALARADJOUOVÁ, M.A.R. & VENKITANANRAYANAN, K. (2014): Vliv anti-biovrstvy octenidinu hydrochloridu na zlatého stafylokoka, MRSA a VRSA. Pathogens 3(2), 404 – 416
 alias 1, HCM, 4. Jg., Ausgabe 11/2013
8 Statistisches Bundesamt , www.destatis.de
9 MOFFATTOVÁ, C.J. a kolektiv (2004): Prevalence vředovatění nohou u londýnské populace. QJM: Monthly Journal of the Association of Physicians 2004; 97(4), 431– 437
10 DISSEMOND, J. (2005): Ulcus cruris – Genese, Diagnostik und Therapie. 1. Aufl. (2005), UNI-MED: Brémy.
11 PURWINSOVÁ, S. a kolektiv (2010): Cost-of-illness u chronických vředů na nohou v Německu. International Wound Journal 2010; 7:97–102
12 BARMER GEK, Heil- u. Hilfsmittelreport 2014
13 HÄMMERLE G. & STOHAL, R. (2016): Účinnost a ekonomičnost octenidinu gelu na rány při ošetřování chronických bércových vředů ve srovnání s moderním krytím. International Woud Journal 13(2), 182–188
14 KRISHNA, B.V.S., GIBB, A.P. (2010): Použití octenidinu hydrochloridu v režimech dekolonizace zlatého stafylokoka rezistentního na meticilin: recenze literatury. Journal of Hospital infection 74, 199–203
15 KOBURGER, T. a kolektiv (2010): Standardizované srovnání antiseptické účinnosti triclosanu, PVP-jodu, octenidinu dihydrochloridu, polyhexanidu a chlorhexidinu diglukonátu. Journal of Antimicrobial Chemotherapy 65, 1712–1719
16 CUTTING, K.F. & WESTAGATE, S.J. (2012): Použití roztoků k čištění ran u chronických ran. Wounds UK 8(4) 130–133
17 WESTGATE, S.J. & CUTTING, K.F. (2014): Evaluace preventivních schopností jednoduché a vícedruhové biovrstvy dvou roztoků k irigaci ran a jednoho topického antiseptika in vitro. Leczenie Ran 11(3), 109–113
18 HARBSOVÁ, N. & SIEBERT, J. (2007): Účinnost octenidinu a polyhexanidu proti biovrstvám skládajícím se z bakterie Pseudomonas aeruginosa in vitro. GMS Krankenhaushygiene interdisziplinär 2(2), online dokument
19 BARTOSZEWICZ, M. a kolektiv (2007): Pronikání vybraných antibiotik a antiseptik do biovrstvy tvořené ortopedickými nerezovými implantáty. Ortopedia Traumatologia Rehabilitacja 9(3), 310–318
20 JUNKA, A. a kolektiv (2014): Účinnost antiseptik obsahujících povidon-jod, octenidin dihydrochlorid a ethakridin-laktát proti biovrstvě tvořené bakterií Pseudomonas aeruginosa a zlatým stafylokokem měřena novým testem antiseptik zaměřeným na biovrstvu. International Wound Journal 11(6), 730–734
21 VANSCHEIDT, W. a kolektiv (2005): Ovlivňování procesu hojení ran u chronických vředů antiseptikem na rány na bázi octenidinu – Explorativní analýza kontrolovaného klinického pokusu. Zeitschrift für Wundheilung 2, 60–65
22 MÜLLER, G. & KRAMER, A. (2008): Index biokompatibility antiseptických činidel podle paralelního hodnocení antimikrobiální účinnosti a buněčné toxicity. Journal of Antimicrobial Chemotherapy 61, 1281–1287
23 KRAMER, A. a kolektiv (2006): Indikationen und Wirkstoffauswahl zur antiseptischen Therapie sekundär heilender Wunden. GMS Krankenhaushygiene interdisziplinär 1(1), Doc32; online dokument
24 KRAMER, A. a kolektiv (2004): Vliv antiseptických činidel polyhexanidu a octenidinu na FL buňky a na hojení experimentálních povrchových aseptických ran u selat: Dvojitě zaslepená, randomizovaná, rozvrstvená, kontrolovaná, paralelní, skupinová studie. Skin Pharmacology and Physiology 17, 141–146
25 VANSCHEIDT, W. a kolektiv (2012): Efektivnost a tkáňová kompatibilita u 12týdenní léčby chronických bércových vředů antiseptikem na bázi octenidinu – randomizovaná, dvojitě zaslepená, kontrolovaná studie. International Wound Journal 9(3), 316–323
26 MENKE, H. a kolektiv (2001): Nové místní antiseptikum k topickému ošetření pacientů s vážnými popáleninami. Aktuelle Traumatologie 31, 211–215
27 CALOW, T. a kolektiv (2009): Kontaktní dermatitida v důsledku použití octeniseptu při péči o ránu. Journal der Deutchen Dermatologischen Gesellschaft 7(9), 759–765
28 JOVANOVICOVÁ, L.S. & KOTEVICOVÁ, A. (2006): Použití octeniseptu – spreje při ošetření pupečníku a žen u novorozenců. Bělehrad, Srbsko (interní zpráva)
29 PITTEN, F.A. & KRAMER, A. (1999): Antimikrobiální účinnost antiseptických roztoků k vyplachování úst. European Journal of Clinical Pharmacology 55, 95–100